Minulý týden jsem absolvoval „rychlý“ výjezd pro zdánlivou „tutovku“ Volkswagen Transporter T6 2,0Tdi 110kW 4motion z roku 2019, po prvním majiteli s nájezdem 240tis.km, s pěknou výbavou, nezávislým topením a poctivou servisní historií.

„Prchal“ jsem od ní rychlostí až 275km/h po Německu..

Cože, říkáte si, to se vůbec smí? Na německé dálnici to sice možné je, ale já takovými rychlostmi nejezdím.  Nemám na to ani auto, co by to umělo. Pro tenhle ojetý Transporter jsem vyrazil nočním autobusem – poměrně luxusní a pohodlná jízda z Prahy až do Bonnu.

Kde jsem to tedy jel tou „super“ rychlostí?

Cesta veřejnou dopravou  zpět znamenala několik přestupů a vystřídání několika autobusů i vlaků. Nejdelší kus jsem jel německým rychlovlakem, který běžně jezdí rychlostí prý až kolem 300km/h. Já jsem tedy na informačním panelu viděl maximálně těch 275km/h.

Trochu paradoxem je, že na celkově cca 4h cestě jsme měli z důvodu výpadku zabezpečení na trati zpoždění přes 50min. Navazující autobus v Norimberku jsem dobíhal, když už se rozjížděl, ale ještě jsem ho stihnul.. 😮

Proč jsem tedy tento ojetý Transporter nepřivezl?

Auto bylo vzhledově velmi pěkné, lak původní, předem ověřená kompletní servisní historie, od prvního majitele. Prodejce byl takový pěkný menší Autohaus, mimo jiné tam měli v nabídce pár zajímavých kousků včetně tohoto Porsche:

Prodejce předem tvrdil, že auto je bez jakýchkoliv závad. Upozornili jsme je, že přijede technik a vše zkontroluje. Na místě jsem pak našel poměrně silnou emulzi v nalévacím hrdle oleje = riziko vadného těsnění pod hlavou motoru. Dále nefungoval adaptivní tempomat, hlásil trvalou chybu na palubní desce i diagnostice.

Při zkušební jízdě byl znát volnější silentblok motoru a volant byl dost nakřivo = nějkaý problém na nápravě, možná ohnuté rameno apod. Detaily už jsem nezkoumal, protože před zvednutím auta na hever padlo rozhodnutí auto nekoupit. „Třešničkou na dortu“ s nedostatky pak bylo halasné kvílení drážkového řemene pohonu příslušenství i po zahřátí a důkladném projetí auta. S klientem jsme tedy vyhodnotili, že je to celkově za hranicí přijatelného rizika a tak jsem místo „plechovkou“ v podobě tohoto VW Transporter jel domů několika většími „plechovkami“, které řídil někdo jiný.. 🙂