Velká MPV jdou v autobazarech na dračku. Pokud chcete nějaké takové auto v automatu, je třeba vybírat jiným způsobem. Ne u všech kandidátů je totiž automatická převodovka spolehlivá a její opravy levné.
Ford S-Max osobně považuji za jedno z nejpovedenějších rodinných MPV posledních let. Komu vyhoví velikostí zavazadelníku, bude s ním z hlediska jízdních zážitků i dlouhodobé spolehlivosti velmi spokojen. Pokud však chcete rodinné MPV s automatickou převodovkou, koupi S-Maxu bych pečlivě zvážil. Ford do modelů S-Max, Galaxy i Mondeo montuje vlastní dvouspojkovou převodovku Powershift, která z našeho pohledu funguje uživastelsky bez výraznějších výhrad. Slabinou je však dle našich zkušeností její dlouhodobá spolehlivost. Příliš často se v naší praxi i dle zkušeností ze servisů setkáváme s poruchami této převodovky již při nájezdech kolem 160-200tis.km. Potíž je také v tom, že málokterý servis si se závadami těchto převodovek umí poradit jinak, než výměnou jedné z jejích tří hlavních částí za novou. Cenově taková oprava/výměna vychází obvykle na 35-50 tis. Kč. A pokud se servis zrovna netrefí do té správné části, která je příčinou potíží, může se pak celá oprava zkomplikovat a prodražit. I proto řada servisů při potížích s Powershiftem od Fordu navrhuje rovnou výměnu celé převodovky za novou. Cena takové opravy se obvykle pohybuje kolem cca 120 tis. Kč. Kromě této slabiny však můžeme Ford S-Max vřele doporučit.
Pokud chcete rozumně spolehlivý automat v této kategorii vozů, pak je podle nás nejvhodnější volbou Volkswagen Sharan (alternativně Seat Alhambra) s osvědčeným motorem 2,0 TDI a šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou DSG. Tohle auto nemá žádné vyložené slabiny a celkově funguje obvykle i ve vyšších nájezdech bez výraznějších závad či potíží. Pokud není vyloženě smůla, tak si do nájezdu 200 tis. km vystačí obvykle s běžnou údržbou, někdy s výměnou zadního uložení spodních ramen přední nápravy a ve zmíněných 200 tis. km pak s výměnou rozvodové sady motoru. Ani za touto hranicí se však vůz obvykle nezačne „sypat“ a může najet ještě mnoho kilometrů bez významnějších investic. Velkou výhodou tohoto modelu, jako v podstatě jediného v této kategorii vozů, jsou zadní posuvné dveře. Když totiž vozíte malé děti a potřebujete s nimi manipulovat po zaparkování mezi dalšími vozy (nebo třeba vyndat dětskou sedačku), pochopíte jak cenná tato zdánlivá drobnost je. Širokými zadnímsi dveřmi Fordu S-Max, Galaxy a jiných podobných vozů v některých místech dítě nebo sedačku prostě neprotáhnete. Nevýhodou Sharanu může být jeho vyšší pořizovací cena, než např. S-Maxu či Galaxy. Pokud se vám ale líbí a potřebujete praktické i spolehlivé rodinné MPV s automatickou převodovkou, jste u něj na správné adrese.
Nejlevnější, a přitom velmi zajímavou alternativou ke zmíněným vozům může být ještě Citroën C4 Grand Picasso. Velikostí lze přirovnávat zhruba k Fordu S-Max, oproti Sharanu je o něco menší. Řadí se spíše po bok Volkswagenu Touran či Renaultu Grand Scenic. Pokud vám ovšem svou velikostí vyhoví, je to pro rodinné ježdění velmi zajímavá možnost. A píšeme o něm hlavně proto, že bývá nejčastěji vybaven automatickou převodovkou v podobě robotizované klasické převodovky. Její jedinou, často vytýkanou nevýhodou pro někoho může být neobvyklý projev při přeřazování. Na chvíli dojde k mírnému zpomalení vozu, což se v jiných vozech s manuálním řazením či s klasickou automatickou převodovkou neděje. Tady jde z mého pohledu ale vyloženě o zvyk. A naopak velkou výhodu této převodovky vidím v tom, že bývá velmi spolehlivá a pokud se na ní něco rozbije, opravy obvykle bývají v řádech tisícikorun (na rozdíl od většiny jiných modelů s automaty, kde se opravy pohybují v řádech desítek tisíců korun).
Pojďme si to tedy shrnout. Pokud budu chtít rozumně velké rodinné MPV s automatickou převodovkou, šel bych do VW Sharan 2,0 TDI DSG. Zajímavou, menší a výrazně levnější možností je Citroen C4 Grand Picasso. A pokud oželím automat a přijmu manuální převodovku, pak bych téměř jednoznačně volil Ford S-Max 2,0 (nebo 2,2) TDCI. A co vy?
