V záplavě kontrol ojetých Volkswagenů Passatů, Fordů Focusů či Mondeí a dalších běžných značek aut mě prověrka ojetého Maserati GranTurismo z roku 2009 příjemně osvěžila a zároveň pomohla pořádně zbystřit všechny mé smysly. Jsem si jistý, že tohle designově krásné auto od Maserati s motorem 4,2l V8 od Ferrari o výkonu 405 koníků (298kW) by při průjezdu kolem většinu z Vás nenechalo v klidu a můžu říct, že pořádně rozproudilo krev i mě. Už jsem nějaké to sportovní či supersportovní ojeté auto viděl i kontroloval, jako např. Porsche, Lamborghini Diablo, Nissan 350z nebo Ford Mustang GT i Shelby, ale Maserati považuji za jedno z nejhezčích z nich.

Hned u prvního auta, o které se klient zajímal jsme narazili na nejasnou historii a neschopnost (možná nechuť) prodejce nejasnosti objasnit. Po několika dotazech prodejce raději přestal úplně komunikovat, tak bylo jasné, že sem jezdit nebudeme. Další kandidát byl z Německa, podle inzerátu od soukromého majitele a za až podezřele výhodnou cenu. Protože už mám zkušenost, že soukromí majitelé těchto aut někdy nabízejí takovéto vozy klidně i pod cenou, prodejci jsem zavolal. Měl zvláštní přízvuk, auto prý má 14 dní a prodává ho, protože manželka zrovna otěhotněla, tak bude kupovat kombíka. Uf, tak tohle také nebyla ta správná cesta.

Napotřetí už to ale klaplo. Objevili jsme auto koupené v ČR, po jednom majiteli a s pravidelným doloženým servisem. Dobrý základ pro prověrku i jakékoliv jiné ojetiny, takže hurá na to.

Teď Vás trochu pobavím. Když jsem přijel na prohlídku, před firmou, která takových aut prodává, servisuje i vlastní mnohem víc stálo jediné Maserati s vínovým vnitřkem (takový měl být) už zaparkované. Bylo to tak dohodnuté, že auto bude stát nestartované, ten den neježděné venku před firmou. Klient tam ještě nebyl a ve firmě také ani noha. Začal jsem si tedy bez váhání tenhle designový klenot obcházet, prohlížet a abych využil čas, změřil jsem si i sílu laku a posoudil původnost karoserie. Moc dobře mi z toho nebylo, protože tohle auto mělo lakovány snad všechny díly kolem dokola a dokonce i střechu. Už jsem si říkal, že až klient přijede, řeknu mu jen o zjištěné rozsáhlejší opravě karoserie a laku a pojedeme zase pryč. V tu chvíli jsem si ale všimnul, že na palubní desce je vedle nápisu GranTurismo ještě písmeno S a na středovém panelu chybí volič automatické převodovky. V tu chvíli mi svitlo, že je to jiné auto než které jdeme kontrolovat! Jejda.. Strčil jsem tedy lakoměrku do batohu, podíval se jestli mě nenatáčela nějaká bezpečnostní kamera (zřejmě ne) a šel „jako by nic“ čekat před firmu na klienta i někoho z firmy. Za chvíli už přišel zástupce prodávajícího, vzal mne dozadu na dílnu, kde bylo připraveno k prohlídce to správné Maserati 🙂

A to bylo naštestí jiné „kafe“. Auto bylo pěkné, i když jeden bok mělo zčásti také lakovaný. Po podrobné prohlídce jsem však mohl konstatovat, že se jednalo pouze o přelakování po lehčím odření, nikoliv po havárii. Na dotaz proč jsme to nevěděli předem jsem dostal odpověď, že přece každé ojeté auto nějaký ten opravovaný šrám může mít. To určitě ano, jen jsem si i já naivně myslel, že u těchto „mazlů“ se o tom mluví narovinu a předem. Další nepříjemnost byla, že i přes naši předchozí dohodu, že auto nebude před prohlídkou jezdit s ním někdo popojížděl a zavážel ho na dílnu. Motor jsem tedy slyšel už lehce zahřátý, nikoliv úplně studený. Člověk by si mohl říct, že atmosférický benzínový motor V8 od Ferrari nejspíš nebude mít žádný problém při nájezdu 50tis.km a to také nemívá, ale právě při studeném startu se dá poznat, zda není nějaký počínající problém třeba kolem rozvodového řetězu, který občas chrastí a zda jde motor pravidelně na všechny válce. Zajel jsem se tedy na auto podívat znovu ještě druhý den ráno abych měl jistotu, naštěstí to bylo blízko. Pro kupce běžné ojetiny by cena případné opravy (třeba rozvodů) kolem 80-100tis.Kč mohla být téměř likvidační, u těchto aut, která se i ojetá prodávají hodně přes milion korun to není zase tak dramatická investice. I tak je podle mne o ní před koupí dobré vědět. U tohoto kousku bylo vše OK i za studena.

A zkušební jízda? Auto fungovalo přesně tak jak fungovat má. Při ostrém zrychlování si užijete krásné hromování a intenzivní zátah skvěle vyladěného motoru V8 od Ferrari. Automatická převodovka ZF si s motorem rozumí dobře a řadí na poměry klasických automatů velmi rychle a hladce. Žiletkově ostré a superrychlé podřazování s meziplyny jako zažijete třeba u Lamborghini Diablo to ale není. Vždyť také Maserati GranTurismo má být rychlé, sportovní, ale přitom pohodlné i na běžné dlouhé cestování a to také s jistotou je. Když vezmete ze volant i při rychlejší jízdě, auto se sice trochu zhoupne, ale jede přesně tam kam chcete. Trochu překvapení mne čekalo při ostřejším brzdění, kdy mi auto přišlo na brzdách dost „tupé“. Prodejce i mechanik tvrdili, že je vše tak jak má být, ale nedal jsem se odbýt a požádal mistra dílny aby se se mnou projel. Přeci jen perfektně funkční brzdy jsou u takto rychlého auta jedním ze základů bezpečnosti. Po pár metrech povídá, že by to chtělo brzdy odvzdušnit a trochu rozhýbat. Auto prý poslední rok více stálo než jezdilo. Možná i to jsme se mohli dozvědět dříve, ale nevadí, důležité pro mne bylo, že klient si auto převezme plně funkční nebo by minimálně věděl, že má brzdy ještě nechat ošetřit. Celkově ale tomuhle Maserati nebylo co zásadního vytknout a mohl jsem ho tedy ke koupi s klidem doporučit. Těším se na další podobně zajímavé auto a co nás při jeho kontrole bude čekat. Určitě sem o tom poté zase napíšu.